zabky-svet: *plac* velice smutný článek, který ještě více podtrhla zveřejněná fotografie. Drž se, holka!
janus*: To je smutné a vím jak Ti je. Když jsem musela nechat uspinkat 11 letou kokřičku, myslela jsem, že se zblázním. Bolelo to strašně dlouho. Teď mám bígličku a bojím se toho až jednou nebude. Je dobře, že budeš mít hned maličkého mazlíčka. Měj ho ráda, on se bude snažit nahradit Ti Káju. Pa a drž se...*mala*
noobik: Díky všem... Jako byl to pro mě docela velkej šok, protože asi před hodinou jsem se odvážila vyjít ven a doufala jsem že se nezhroutím... Zeptala jsem se dědy, kdy se to stalo a co mu bylo.. Nechtěl mu to říct, ale asi ho donutily moje ubrečený oči... Říkal že v pondělí (já v neděli odjížděla) a že měl nádor na střevech, tak ho nechaly bezbolestně umřít u doktora... BAbička ho měla taky strašně ráda... Když sem chtěla nahodit nějakou řeč, protože v baráku je teď děsně ponurá nálada, tak sem jen tak řekla " Heč, sem zhubla" (nic jinýho mě nenapadlo) a když mi babička řekla že taky, hned sem se jí zeptala o kolik... 4 kyla za 3 dny... Když sem se zeptala jak k tomu docílila, tak prý pořád brečela a ani nejedla... Já kdybych byla na té veterině, asi bych to psychicky nevydržela... Je mi toho všeho fakt moc líto ... Ale fakt, ten první pohled jak jsem se na ní podívala a na Dana (ten novej pejsek) tak já se fakt strašně rozbrečela a běžela nahorů do pokoje... Ale fakt mě naštvalo, že mi nikdo nic neřekl, ani se nezmínil třeba SMSkou :(:(:(
janus*: Ty si myslíš, že kdyby Ti Vaši poslali SMS, že bys na tom byla líp? Kdepak, bylo by Ti daleko hůř, veř mi. Naopak, udělali pro pejsánka i pro Tebe to nejlepší co udělat mohli. On je v psím nebíčku a už ho nic nebolí a na Tebe čekal nový kamarád. A nenaštvalo Tě to - to nebyl vztek, to byla velká bolest, která přišla znenadání.
Držím Ti palce, abyses brzy skamarádila s Danečkem - on na to čeká *pusa*
noobik: Já vím, ale prostě... Já věděla že je nemocný, než jsem odjela, moc žrát nechtěl, ale říkaly, že se to zlepší... Pořád sem si celou dovolenou držela marnou naději, že je Kája v pohodě a že ho zase uvidím... :(:'(
janus*: Je mi Tě strašně moc líto - brečím tady, ráda bych Ti nějak pomohla, ale nejde to. Jenom můžu s Tebou smutnit. A co Daneček - je to stejná rasa jako Kája? Víš, sousedé měli také Bernského salašnického pejska a ve 4 letech jim odešel. Asi to jsou pejsci víc náchylní k nemocem. Tvůj Kája byl nádherný a vzpomínej teď na to, jaké prováděl lumpárny a breč, breč - to musí ven. DRŽ SE, HOLČINKO MILÁ...
noobik: Díky za podporu... Všichni pejsci, co jsou čistokrevní jsou náchylní víc na nemoce, ale pravda je, že Berňáci sou... Bohužel... Daneček je kříženec, tuším labradora a německého špice, ale vůbec na to nevypadá... Přidám možná dneska fotky, uvidíme...
lowiska: chuďátko... moc dobře vím jaké to když ti umře domácí mazlíček a taky dobře vím že nejlepším lékem na ten obrovský žal (který časem sice zmírní, ale bolet to nepřestane) je nový mazlík, v tvém případě pes... ten ti pomůže s tvou bolestí... drž se :-( ;-)
noobik: Děkuju... Já prostě pořád musím mít toho dobrého čtyřnohého kamaráda, kterému se můžu s čímkoliv svěřit a on to nikomu nepoví... Ale.. :(
bára: Jemi tě líto a protože jsem citlivá málem sem začala brečet.Chápu tě,vím jaký to je.Mně ve 4 letech umřela moje nej nej psí kámoška Ryta(německý ovčák),rok na to my umřel děda na rakovinu,za 5 let mi umřel i druhej děda vím že nejsou zvířata ale taky to bolelo.Před 10 měsícema my umřel potkan ve třech měsících na zápal plic,a ještě před rokem moje druhá nej nej psí kámoška Betynka(měla nádor)a ještě předtím můj dobrý psí kamarád Filip(stářím),nakonec jedna kočka umřela stářím druhou přejelo auto a třetí musel strejda zabít(byla hodně moc nemocná)
Chápu třeba si myslíš že kecám a bych tě uklidnila nebo politovala ale vše co jsem napsla je z mého života a je to pravda.
Cháputě.:(