Jsem ...

25. listopad 2010 | 13.53 | rubrika: Chci se svěřit

 ... Puzzlo-fil! ... Chápete mě? k ... Dneska nám skončila škola o chvíli dřív ... Ehm ... No jo! Dobře ... O 3 hodiny dřív ... A tak sem si skákla, než mi pojede bus, do Tesca ... Nejenom že sem si tam našla novou barvu na vlasy (doufám, že mi jí odsouhlasíte) ale sem se zastavila i v mé oblíbené uličce s hračkami k (tělem i duší stále dítěe) ... 

 Zastavila sem se u  poličky s puzzle  ... Kočka sem, kočka tam, občas slon a zas kočka ... A teď prásk ... Victoria Francés ... Láska na první pohled ... Nemohla sem se od toho odtrhnout ... A hned mi proběhla hlavou tá dětská věta ,, mami, kup mi to, já to chci! " ... Mít alespoň jedno z těchto, jsem nejšťastnější člověk na světě .... 


vlkakocka

Slohovka + ztracená Anička ...

17. listopad 2010 | 16.00 | rubrika: Chci se svěřit

 ... Podruhý za mojí existenci za 2 známky ... Není to divný? k. Z 29 lidí byly 3 jedničky ... Tak jednu mám já, což docela čumím k ... Ale pak učitelka dodala že co se týče obsahu/děje, tak to bylo nejlepší ze třídy ... a nezapoměla dodat ,,ale tá gramatika!" ... k ... No nic, já raděj mlčím ... 

Tak si procházím seznam a novinky a novinářský kachny a tak mě napadlo ... Co říkáte na ten případ se ztracenou Aničkou? ... Znám na to pár názorů a dobrá polovina z nich je takových, že je to z větší části naaranžované ... Dokonce už se ke mě dostalo pár názorů, že (když to řeknu hnusně) čichá kytičky ze spodu ... A co vy na to?

Takovej ten divnej pocit, znáš ho?

12. listopad 2010 | 21.17 | rubrika: Chci se svěřit

 Prostě všude je tma a ty procházíš poloprázdným barákem, sem tam se ozve nudný zívnutí někoho z gauče a pár záblesků od TV ....  Ale všude je tma a ty máš šílenou chuť jít si pro mandarinky ... Je tu problém, musíš projít 

> tmavou chodbou

> okolo vélkýho zrcadla 

... Po dnešku ve škole sem zjistila, že MSO1 je vskutku dobrá třída a vůbec nevím, proč sem se tam tak bála jít ... k ... Sme dneska v dílnách rozebírali takový duchovno ... A já si doma uvědomila, že tu sou 3 věci, který mi naháněj hrůzu ... Jo, jasně, je jich mnohem víc, ale tydle 3 u mě vedou .... 

+ Už mám důkaz k tomu, že sem právoplatný magor ... 
Zdravý člověk přece sám proti sobě nebude hrát piškvorky ... při písemce ... když vedle něj stojí učitel ...
ik

1. Tma

tma

Vzpomínám ...

8. listopad 2010 | 18.52 | rubrika: Ma-a-azliku-u-u!

3. KVĚTNA 2003 - 8. SRPNA 2009


žádné komentáře | přidat komentář

Dennys

6. listopad 2010 | 19.05 | rubrika: Ma-a-azliku-u-u!

Hajzlík je to ... Ale nejvíc mi chybí ...

DSC01919

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 99x

Můj domácí úkol ...

5. listopad 2010 | 20.00 | rubrika: Chci se svěřit

  ... = napsat příběh, který bude obsahovat slova které začínají jen na písmenka P, K, L ... Mě to pomáhala vymyslet celá rodina (no potěš koště!) ... Takže, něco jako 

POPRVÉ ...

Můj ,,úkol" k

První prosincový pátek, padala kalamita. Pod koly projíždějících povozů panovalo kluzko. Počasí předpovídaly pod psa. Petr požádal Pavlu ,,pojď, popovídáme.". Při pokecu poseděly, popíjejíc Portugala. Petr použil Kasanovův pohled. Pavla prokoukla Petrovy klamné lsti, přičemž Petr požadoval pohledem pouhý polibek. Pavla pochopila potřeby Petra. Kolem půl páté, klopýtají přes kalamitu k Penziónu Pohoda. Petr pronajímá pokoj pět. Po příchodu Pavla pohodí půvabně kabelku přes postel. Petr lapá po kyslíku, když Pavle povolí podvazkový pás. Petra klepne pepka. Přes pohovku klesá k podlaze. ,,Pro pána" povykuje Pavla. Přivolává první pomoc. ,,Prosím, pospěšte! Petr kolabuje!". Pohotově přijíždí lékař - konstatuje konec. Pavla prchá pryč.

Minulost

29. říjen 2010 | 21.22 | rubrika: Příběhy

K tomu leda tak dodám, že sem měla chuť a nutkání něco napsat ... Dostat to ze sebe ... Nečtěte to, je to stráááášná kravina k

Moje oblíbená reklama

25. říjen 2010 | 18.57 | rubrika: Chci se svěřit

Moje oblíbená reklama :), navíc se na ní těším víc, než na celé Vánoce ... Jak to je u vás? Máte rádi Vánoce a těšíte se na ně? 

žádné komentáře | přidat komentář

Proč se mi to tak šíleně líbí?

21. září 2010 | 17.53 | rubrika: Chci se svěřit

Strašně, strašně moc ... 

žádné komentáře | přidat komentář

Ach jo ...

7. září 2010 | 22.14 | rubrika: Chci se svěřit

Jak me ta stredni stve ... Clovek si ze zacatku mysli, jak to tam bude fajn, .... Clovek zacne nanovo, s cistim stitem, nikdo ho tam nezna, nikdo ho tam nebude soudit hned podle prvniho dojdu a tentyz clovek si najivne mysli, ze ho nikdo nebude uz druhej den pomlouvat ... No jo, Prerov, co se dalo cekat ...

Omlouvam se za hacky a carky, skratovala klavesnice (segra na ni vylila piti) tak nejak tydle znamenka rezignuji ...

V devitce uz sem byla zvykla na vsechno ... A bylo to tak, ze kdyz se ke mne treba o mne neco doneslo, hned sem vedela od koho to jde, tady to sice vim taky, protoze jdou predemnou a drbaj a drbaj a drbaj .. Klidne koukaj na me ale drbaj furt dal e ... Boze, asi si zalezu nekam do kouta tridy a budu ten tichej, malej sopel co nikoho neotravuje ... Tak to bude asi lepsi ... Bude ze me hodny dite, co na slovo posloucha sve ucitele ... Sakra, to bude fuska ... i

Navic nejak zacinam chapat, ze to, ze jsme spojeni se serizovacema asi neni to nejvetsi plus, co sem si myslela ... Furt po nas koukaj, skenujou nas pohledama a (nekteri i tema pohledama vyslikaj k) chovaji se jako mali ... Snad je to prejde ... 

Takze, ja se zase na chvili loucim ... Musim se jit vyspat, zejtra vztavam v 5, coz je moje smrt a ja se vzdycky tahnu z postele jak uvarena spageta ( a Angie si jeste pekne hovi v pelechu a chrape si na cely kolof)... 

Tak teda dobrou noc a vsem prvakum preju pevny nervy a jen ty nejlepsi znamky, kdyz to teda nepreje nikdo me ...