|
 Je fajn že tam poznáte zajímavé lidi, máte tam s kým pokecat, protože většina lidí je teď raděj u Facebooku než venku, ale .. co z toho? Líbí se mi jedna myšlenka co tam putovala ... Bylo to něco ve smyslu, že teď je každý frajer, když holce přes chat napíše jak je hnusná (jak jí má rád, jak s ní chce chodit, jaká je to kost a td.) ale proč toho samého není schopný v reálu? To samé ale v bledě růžovém. Přes FB se dokáže každý hádat, dávat kopačky, zesměšňovat ... Ale v reálu? 2 slečny, co by se nejraděj sežraly za živa, protože jedna druhé "nelajkla" fotku, kolem sebe chodí jak bludný duše a nemají na to si to vyříkat ... |
|
Nějak se mi všechno začíná sypat - jako domeček z karet. Nejlepší kamarádka se už tou nejlepší nazvat nedá ... Kamarád, se kterým se znám přes 2 roky, dávaly jsme si dárky na narozeniny, Vánoce a svátky mě nejspíš úplně odepsal ... Ani nevíte jak mi to vadí ... Byl to takový ten kamarád, který o vás věděl vlastně víc, než vy sami o sobě ... Věděl kde v danou chvíli jste, věděl co děláte, věděl jak vypadáte, věděl jestli se smějete nebo brečíte ... Věděl všechno ... Jo, pravda ... Zase to možná beru pesimisticky, možná je to jenom taková tá chvilková odmlka, chvíli se nebudeme bavit a pak to začne nanovo ... A nebo taky ne ...  Sakra ... Chci vědět jak na tom jsem ... Ale u všech a ve všem ... Nějak se v tom ztrácím ... Where can you run to escape from yourself? |
|
Je zbytečný fňukat pro rozlitý mlíko ... Minulý článek neomlouvám ... To né ... Ani se ho nesnažím vzít zpátky ... Snažím se s tím sžít ... Co bylo - bylo ... Bylo to super, těch 12 prožitých let spolu ... Ale všechno jednou končí a tak za tímhle dělám čáru ... Jak to bude pokračovat? To už není v mích rukou ... Ozve se? Bude to mít vůbec cenu? ...
Mám nový život, ano, je pravda, že ho neberu ... Nechci ho ... Jsem člověk, který se nerad učí novým věcem, který se nerad začleňuje k cizím lidem, který nerad poznává nové lidi ... Nikdy sem to tu neměla vlastně nějak moc ráda (neberte si to někteří osobně), nikdy sem se nechtěla stěhovat. Trhat kamarádství od školy, styky z rodinou ... NIKDY! Ale když už se tak stalo ... Je to vlastně nová šance, že? Tak proč jí nevyužít? ...
I když je pravda, nabídnout mi někdo, že bych se mohla vrátit zpátky do Zlína, ... domů ... Asi bych to brala, ale bylo by to těžké ... Proč? Bylo by za kým, pár lidí tam zůstalo pořád stejně normálních a jedinečných ... Bráška, ten jediný a dokonalý, který mě toho tolik naučil a na kterého bych nikdy nedala dopustit ... Do kterého vkládám takové naděje a kterému věřím víc než sama sobě ... Který mě utěšoval když sme se hádaly doma ... A dědu ... Toho, který mě jako malou okřikoval ať ty krokusy netrhám... Se kterým si popovídám mnohdy líp než s kýmkoliv jiným ... Se kterým chodím v létě na jedno chlazený a slaný tyčky ... Se kterým se brodím přes řeku ledovou vodou v listopadu jenom proto, aby sme nabraly nový, pěkný kamínky na skalku ... A s tím, s kým vlastně nemám nic do rodiny, ale jsme si tak podobní ... Taťka by byl nablýzko ... Ale hlavně ... Vzpomínky tam zůstaly ... A ty jsou to nejkrásnější ...
Ale na druhou stranu ... Tady mám MSO1 ... Dokonalou třídu blbů, kteří se mi vryly do paměti natolik, že pryč prostě nikdo z nich nemůže ... Tady mám malou ségru, kterou musím ještě tolik co naučit ... Mamku, se kterou se musím ještě tolikrát pohádat abych zjistila, že to je vlastně zbytečný, protože ona je jedinečná ... Otčíma, se kterým se musím hodinu v kuse přít každý den proto, aby sme se hodinu na to mohly rozesmívat ... Tetu, Angie, jakou sem v životě nepoznala ...
Vlastně celý druhý život kterej už se se mnou bude táhnout rok (ano, 22.srpna jsme se stěhovaly) a který nějak tak nejde už vymazat ... |
|
Znáš mě? A vlastně ... Znám já tebe?
A na druhou stranu ... Nepoznávám tě ... Skoro už tě neznám ... Ze začátku když jsme se teda potkaly na ICQ nebo FB, tak jsem ti napsala, nebo si napsala ty ... Teď? Nepíšu - nepíšeš ... Je to smutný, co se stane z "nejlepších kamarádek" rozdělených 60Km od sebe po ani né roce ... Změnila jsi se, já taky ... Je z tebe holka, která vymetá každou zábavu, propíše trojnásobek kreditu za týden s cizíma klukama, není s tebou normální řeč ... Nejsi to ty ... ... 8. měsíců ... 60Km ... TOHLE! |
|
Poslední dobou mám nehorázný okno ... A popravdě, nepotřebuju ani žádný pití ... Vůbec nemám nápad co napsat ... Říkám, prostě okno ... A tak, ať tu zbytečně neplácám a nevypisuju blbosti ... Tak vám jen něco poradím ...  Pokud stále nevíte kam jít na školu, pojďte k nám, na Kouřílku do Přerova ... Takto, prosím, vypadá naše vyučování ...  A světe div se, líbí se mi tam ... |
|
Zase řeším obrovské dilema ... Už podle nadpisu asi poznáte, že se u mě jedná o barvy vlasů. Moje původní barva je hnědá, pak sem to obarvila na červenou. Tá se mě držela nějaký ten pátek. Pak mě to trklo a já si dala černé podbarvení (už nikdy v životě, nejde se toho zbavit, sakra). Pak sem to nechala odrůst a pomalu sem to zesvětlovala .. A teď je ze mě zebra   Susan Coffey, je nádherná ... |
|
Už nějakou dobu přemýšlím o těch rádoby slavných ,,Královnách českého internetu" a říkám si, co na nich vlastně lidi viděj? To, že jejich blogy jsou převážně růžové není nic extra úžasného. To, že točí videa ... Budiž, ale co z toho ti lidi maj? Proč to vlastně píšu? Třeba proto, že mě deptá vidět Natálku na každý stránce kdekoliv na internetu a každou chvíli o ní slyšet ... Sakra! Je to normální puberťačka jako všechny ostatní, jen ona potřebuje být víc vidět ... Že jí to pořád baví ... Odsaď - pocaď ... Proč by měla být zrovna Natalia Sadness (Natalie Smutková) královnou českého internetu? Je to jen proto, že : a) její video vidělo několik set tisíc lidí? b) fotí jí docela šikovná fotografka a ona za ní bere ovace? |