Od zítřka je to přesně měsíc kdy mi začíná státní část maturit a už se z povzdálí na mě směje didakťák z angličtiny ... A pak to začně. Sakra. Když si to tak projdu zpátky, docela hodně, hodně rychle ty 4 roky utekly ... Vždyť jsem si nedávno stěžovala že tam nechci ... A chválila se že jsem přijatá! :) ... Pomalu tu slzela nad odbornýma předmětama a vychvalovala je až do nebe (oh, díky Bože za tu nynější střízlivost)...
Maturita!
Maturita!
Maturita!
Uuuuuuuu ....
Mj. přihláška na vysokou je podaná, teď jen čekat do června jak se rozhodnou, jestli mě tam chtějí, nebo půjdu pípat do Hrušky k pokladně :D.
A stejně je to vtipný ... Když jsem končila základku, nevěděla jsem co ze mě bude, ale 100% jsem věděla, že chci co nejrychleji vypadnout ze školy a klidně půjdu i za pokladnu, popřípadě do hospody ... Když jsem se dostala na maturitní, ok, to doklepu, ale potom rychle pryč ... No a teď chci pokračovat (a v úplně jiném oboru) a dvě výše zmíněné práce mě naprosto odpuzují a budu je brát snad jen jako ty nejposlednější možnosti ...
Ohledně posledního zvonění ... Nevidím to moc pozitivně ... Ze začátku z toho byli všichni strašně nemocní Jooo uděláme poslední zvonění, to bude perfektní, už se na to těším, paráda... A teď, pokud se to vlastně vůbec domluví, nás bude kolem 10 všeho všudy ... Peníze na sehnání pořádného kostýmu nemám, takže Marge a Emili nejspíš padají (což mě krká asi nejvíc).
Sákra, tak dlouho už jsem nic nenapsala ... Jako, vážně nenapsala ... Asi zas budu muset přefiknout Múzu abych byla schopná něco napsat, něco smysluplného ... Už mě to i chybí ;).
Jo a co je nového? Mám miminko ... Jmenuje se Evžen, je červeno černý a bydlí v kulatém akvárku se zelenýma kamínkama, nějakým plevelem a mušlí :)) ...