Nikdy neříkej nikdy :]

Jede beznohej a bezvlasej v kabrioletu a bezvlasej říka: Dupni na to fáro, ať mi vlaje háro :)
Aneb, nikdy neříkej nikdy :)

Za normálních okolností bych to tady dál šťastně ignorovala. Vážně, už nemám nápad co sem přidávat. Psát sem co jsem celej den dělala? Stejně to jsou blbosti, tak proč? Děkuji, né. To raděj nechám na ostatních. Však co by jste viděli na krásně stereotypním stylu života 16-ti leté studentky ... V 5 se probudím, 5:45 sedím v buse do školy. Na nádru jsem asi 6:25, tam čekám na mojeho a do školy se dostanu 5 minut před začátkem vyučování ... Ježiš, proč to tu vypisovat, stejně to nikoho nezajímá ... 

Tak rychle jak na mě přišla vlna zrz vlasů tak tak rychle mě opustila, ovšem .. Dalo by se říct neplánovaně . Ze zrzky se totiž stala skoro černovláska (poznámka do deníčku: Už nikdy nevěr barvám na obalu!) ...

Potřebuju někoho, kdo by mě založil ... Proč? Zachvíli jsou Vánoce a já sem úplně na suchu ... V pokladničce už nemám ani korunu, protože jsem všechny svoje úspory nacpala do nového telefonu a nějak mi pojem Vánoce úplně vypadl z paměti ... Kde jsou ty doby, kdy stačilo namalovat obrázek a pod to napsat "Šťastné a Veselé Vánoce, Mamčo, Mamuš,  Maminko". Navíc, letos to bude všechno takový domatlaný. Opravujeme byt aby jsme se mohly konečně pošoupnout trošku na vyšší level a nebejt nacpaní 4 v jedné místnosti (je to záhul, to vám můžu říct. Zvlášť když dojedete ve 4 ze školy spolu se svojí sestrou a v 6 nebo 7 jí musíte držet v pokoji, protože v obýváku probíhá velký kuřácký meeting .) 

Taky jste si někdy psaly takový "deníček" jako mám já? Zneužila jsem sešit ze školy a ze zadu si píšu co bych si v nejbližší době jednou chtěla koupit. A za vlastní prachy. Sice budu šetřit dlouho, ale snad se mi to povede a na starý kolena budu mít aspoň většinu. Jistě, už se mi stihla mamka vysmát, když jsem předčítala ten seznam a zrovna jsem byla u položky Mustang Shleby GT 500 (ehm, vzdálená, hodně vzdálená budoucnost. Ale aspoň projet bych se v něm mohla .).