Sbohem, první třído

 Uletělo to jako voda, no ne? Pamatuju se, jak sem ještě nedávno psala o tom, že mě vzaly na školu. Jak jsem psala o tom, že sem poznala svoje spolužačky a

 spolužáky a jaký jsem na ně měla první dny názor. A dokonce i to, jak byla první den E a B oblečená a s kým jsem seděla. Jsem magor, já vím . Ale teď mě spíš užírá jiná věc, než nostalgické vzpomínky ... 

Člověk se tam konečně zabydlí, najde si tam to "svoje místečko" a "svoje lidi" a už se to zase musí rozházet. No není todle na facku?  A nejvíc mě žere, co se tam vlastně děje ... Byla sem zvyklá, že okolí si řešilo svý problémy jakkoliv. Ale rozlepování nahých fotek dotyčné okolo školy? Ugh , tak to jsem ještě nežrala ... No co, jiný kraj, jiný mrav ...  

Můžu být na sebe pyšná! A taky že jsem ... Bylo to celý lehčí než jsem čekala . Ale vyznamenání to nebude (jak kdyby mě to strašně moc vadilo). A teď ze mě bude už druhačka ... Jak já se těším, už sem tá velká holka (ehm, ehm) . Škoda, že si to samé nemůžou říct s takovým klidem jako já i pár jedinců u nás. S B jsme počítaly, že z 29 kterých nás nastoupilo, nás projde asi 19 ...

Ale, se ztrátama se musí počítat ...