11.díl

Po delší odmlce .....

Dostala jsem hlad a tak " Nechceš něco donést? Jdu si pro něco malího" řekla jsem Alexovi ale ten jenom kývl že né. Vyšla jsem na chodbu kde máme PC a když jsem šla kolem něho, tak si říkám že je nějaký divný že je zaplí a lampička svítila, tak jsem to šla zhasnout " třeba Alex zapomněl..." říkala jsem si v duchu, když jsem malímy krůčky scházela schody.

Sešla jsem dolů do obýváku a musela jsem se začít smát. To co jsem viděla to bylo něco unikátního.

Cloude stál před zrcadlem, byl celý naježený a couval. Vždy couval jenom chvíli, potom se zastavil popošel dopředu a jak viděl, že ten odraz se taky pohybuje směrem k němu, začal vrčet a štěkat na něj. Já jsem se musela smát přes celý dům, bylo to fakt něco úžasného.

Došla jsem k němu a podrbala ho na bříšku " Cloude, ty seš ale ťuňta ! To je jenom tvůj odraz nic jiného brouku!" řekla jsem mu, ale pořád jsem se smála.

Šla jsem do kuchyňky a vytáhla si nějakej energi drink a dala ho jak se říká " na ex"! vyhodila jsem zmačkanou plechovku a zase pomalu jsem vystoupala do schodů, než jsem došla do koupelny.

Napustila jsem si plnou vanu teplé vody, nalila bublinky a čvachtala se.Než jsem vylezla z vany, ve které potom už byla jenom ledová voda, tak už se i rozednilo.

Došla jsem zase do kuchyňky a zašmátrala do lednice pro mlíko, do skříňky pro cornflakesi a do poličky pro misku a příbor. Všechno jsem to nachystala a dala na stůl.

Alex došel a hned začal pochvalovat jak je to úžasný a jak se mi to povedlo... No znáte to, takový ty sladký řečičky... " Ale je to opravdu úžasné, strašně dobře to chutná! No jo, seš rozená kuchařka!" řekla a já se začervenala " Děkuji, ikdyž to jsou jenom cornflakesi, tak se mi povedly, v to věřím. A to proto, že na nich se nedá vůbec nic zkazit" posmála se a mrkla na něho. Dojedly jsme, já nádobý dala do mičky a šli jsme asi o metr dál od stolu a to do obýváku koukat na TV.

Koukaly jsem na zprávy, pak tam daly nějaký video z koupáku, ale to nebylo moc záživný, tak jsme si vytvořily vlastní program ... .... ... " Výš že tě mám strašně rád?" " Jo, vím,... nebo spíš... tuším" Pousmála jsem se a koukla na něj. Šlo vidět, že má něco zalubem. Pozvedl obočí a zašeptal " počkej tady", odešel do kuchyně pro telefon a někam volal.

Trvalo to asi 3 minuty a pak došel a řekl " stoupni si sem a já ti něco ukážu, ok? " a ukázal na místo přede dveřmi. Já si tam stoupla ale byla jsem celá nedočkavá co to zase bude. Napadaly mě strašný "kraviny" , jako například kráva, klaun nebo plyšový dinosaurus,... no říkám, samí kraviny. Byla jsem otočená zády ke dveřím, takže jsem neviděla co se děje, jenom jsem slyšela slabé zaskřípání brzd, třísknutí s dveřmi a potom už jenom dusot nahoru, do schodů. Začal jse ve mně rozlévat adrenalin, ale čekala jsem. Najednou se ale rozrazily dveře a někdo mi poklepal na rameno, já se otočila a ...

" KOČKA!".... Křikla jsem přes celý dům a chytla jsem jí, když mi jí podával Alex... " Jak víš, že jsem si jít tak moc přála ?!" zeptala jsem se ho " v tý chatce jsi křičela ze spaní " Chci kočku, chci kočku!""začal se smát " tak nevím, co si o tom myslet, ale pro jistotu jsem ti jí koupil" řekl s vysmátým hlasem. Já byla tak šťastná, protože kočku jsem si přála už od malička a pořád mi jí naši nechtěli koupit...

Vyšla jsem před dům na verandu a vykřikla " já mám kočku"... Byla jsem fakt strašně šťastná z jednoho koťete ale pořád jsem ho nechtěla pustit z rukou. Když jsem se vrátila do obýváku, na zemi ležel pelíšek, miska a kočičí toaleta. Pustila jsem jí na zem a hned k ní přicupital Cloude a začal si s ní hrát.

" Alexi! Pojď sem" řekla jsem mu, ale víceméně jsem k němu došla já. Jak jsem byla dostatečně blízko, skočila jsem mu okolo krku a dala mu pusu... Byla jsem fakt strašně ráda...