7.díl

MOC  se omlouvám, žesem sem nic nepřidala ale minulý výkend jsem nebyla doma a teď nám vypadl internet :(. Navyšovaly nám ho na 8MB/s a nějak zkolaboval a nešel nahodit...  Takže ještě jednou sorry lidi

jo a PS > k tomu dílu. Odsaď už to začíná bejt trošku scifi XD ale bude vás to bavyt, konečě očekávaný děj ;)

chudáček vyšťavený jsem padla do postele, vůbec jsem neovládala své tělo, oči se mi klížily ale snažila jsem se je držet nahoře. Nakonec jsem tenhle boj stejně prohrála. Padla jsem do hlubokého spánku...

Najednou jsem byla ve spodním prádle a promenádovala jsem se před domem. Všude opět tma a nikdo nikde, ani auto,které každou noc jezdí... Teď ani ptáček nezazpíval, ale mě zase něco táhlo k jezírku. Teď už to nebylo to co předtím, teď to bylo něco silnějšího... Došla jsem tam, ale nikdo nikde. Můj pohled cukal na vše, co se pohlo, ale nejčastěji to byli lístky stromů. Začal pofukovat nepříjemně chladivý větřík a mě naskočila husí kůže. Najednou se za mnou zvedl vítr. Byl studený, ovál mě a já se zachvěla.

Chtěla jsem se otočit a odejít domů, ale něco mě chytlo za rameno " neotáčej se..." pošeptal mi do uší a já sem si uvědomila... Ten hlas, to je on, ten z toho telefonu. Pořád mě držel ale já se chtěla otočit " neotáčej se a poslouchej..." začal mi šeptat do ucha "Todo termina, cuando empecé!" .

. Já sem vytrhla ze sevření a zeptala se " cože? Tohle nechci poslouchat!" .

On se na mě zadíval krásnýma zelenýma očima. Byly stejné jako moje a já nevěděla co si o tom mám myslet. Jeho pohled mě jakoby zhypnotizoval. Já stála na místě, koukala do jeho očí a ... a nic... v hlavě jsem měla v tu chvíli vymeteno. Nic tam nebylo a já jen slepě koukala. Najednou ale zvedl ruce, na kterých měl dlouhé bodáky.

Začal s nimi mávat, všelijak točit... A já se probrala z hypnózy krásných očí " pochopila jsi to ?"  podíval jsem na mě ale já nestihla ani odpovědět, a on už zase máchal rukama. Najednou ale přejel ostrým drápem po mé tváři " Au! Proč jsi to udělal?" zeptala jsem se, ale on jen luskl prsty a já...

"Sakra! Zase další sen!" Probudila jsem se z opět dalšího živého snu! Tenhle byl ale jiný. Jiný než ten předtím.

. Došla jsem do koupelný a chtěla si umýt obličej. Pustila jsem vlažnou vodu a pomalu namáčela ruce. Nabrala jsem do nich trochu vody a přejela si s nimi po obličeji, najednou jsem se ale zasekla...

..." Takže to nebyl sen." Polkla jsem nasucho a prohlížela si tvář v zrcadle. Měla jsem na tváři 3 škrábance "tak tady bude jizva!" řekla jsem si a zblízka prohlížela ránu. Šáhla na ní a trošku to zaštípalo "au" sykla jsem a cukla sebou. Pomalu jsem se oddalovala od zrcadla a šla jsem do obýváku.

Sedla jsem si na pohovku a zavřela oči. Přemýšlela jak se mi ze snu mohla stát skutečnost... Až mě něco napadlo...  "Todo termina, cuando empecé" řekla jsem ze zavřenýma očima... To je ono... Všechno končí, kde to začíná ! Bylo už skoro ráno a já se podvědomě vydala do obchodu.

Šlo to jako bych to dělala každý den : Obléct, nasnídat, upravit,...

... nasednou do auta, odjet,...

... nakoupit,...

... , zaplatit, odjet do prodejny zbraní, koupit nějakou katanu,...

...  a dojet domů a ušít z těch hader něco zajímavého.  Mezi tím jsem si ještě skočila pro pierc do rtu. Moc to nebolelo...

Dojela sem domů a hned co mě napadlo bylo, sednout na posilovací stroj a makat... Nevím proč mě napadlo zrovna tohle, ale zas tak hrozné to nebylo.

Posilovala sem zase asi půl hodiny, pak jsem vztala protáhla se tupě se usmála. Můj výraz vypovídal za vše... Nevím proč jsem se usmála, neměla jsem žádný pádný důvod, ale prostě mi v ten moment přišlo něco vtipné ale na nic sem nemyslela. Divný co ? Taky si myslím. "Vypla" jsem svůj přibetonovaný úsměv a došla za Cloudem.

" Zlato, jak se máš? Seš jenom můj víš to?" začla jsem kvákat nějaký nesmysli ale hned jsem si ho přivinula k tělu a nechtěla ho pustit. " Půjdeš semnou že ano? Musíme s tím skoncovat...!" on se jenom na mě podíval skleněnýma očkama, skoro zaslzenýma a pohnul hlavou jako by zakýval.Já šla do pokoje a oblékla se do mnou ušitého oblečení, vzala katanu ... Nebylo těžké s ní zacházet... A byla celkem ostrá, projela stolem skoro jako nůž máslem...  (No co malý pokus).

Vše bylo přichystáno, vše bylo hotovo můžeme vyrazit....

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Jak říkám odsaď to je scifi XD Ale těžte se XD budou tu romantické pády ale i vzplanutí nové lásky XD stě hafol no, ale pls, asoň pár komentů od Vás co to čtete, protože ať vím že to není nějakej propadák!