Po menší odmlce... 2 komenty ? Chjo :(
" Hele, víš co? Ukaž mi co umíš!" řekla jsem, postavila se metr od ní a koukala, jak tančí. Chvíli jenom přešlapovala na místě, ale potom udělala most a úplně v pohodě se vrátila zpátky. Roznožka jí taky nedělala problém, prostě byla úžasná. Já jen stála a zírala na ní, jak jí to jde!
Dotančila a došla ke mně, "tak co?" zeptala se trošku udýchaně. " S U P E R!" odhláskovala jsem jí to . " Ty se prostě jenom bojíš! Umíš nádherně tančit, tak to ze sebe dostaň ven... Lidi budou čumět!...."
řekla jsem jí a ona jen otočila hlavu... " Ale prosím tě!" naklonila jsem se abych byla před jejíma očima, " ale můžeme si někdy společně trsnout, co ty na to bejbe?" a začla jsem se jí natřásat u nohou. Elish se začla strašně smát a já se k ní musela přidat. Ty naše občasné záchvaty...
Doklopýtala jsem nahoru, do koupelny a napustila si plnou vanu horké vody a nalila tam maximální množství pěny do koupele. Žúžo! Nějakou dobu jsem tam tak ležela a ani se nehla... Voda se kolem mě uklidnila a já byla jako v ráji... Až najednou slyším obrovské zadunění, jakoby někdo u nás v kuchyni vystřelil z kanónu.... Lekla jsem se tak, až sem se potopila pod vodu a nalokala se trochu vody... " Kdo zas, co zas!?" vykřikla jsem a ze spoda se ozvalo " Promiň Raven, zkouším tu novou aparaturu!". Hned mi bylo jasné, o co de. Zakývala jsem hlavou, setřela si vlasy z z čela dozadu a v klidu jsem prohodila " tele!" . Ležela jsem v té vaně nevím jak dlouho, ale fakt se mi z ní nechtělo ... Ale tak, nakonec jsem přece musela vylézt.
Nechtěně jsem vylezla, zabalila se do ručníku a rychlostí blesku jsem proběhla do pokoje se převléct a skočit do postele. Byla mi děsná zima, i pod peřinou.... Sice jsem se klepala, ale donutila jsem se usnout. Nespalo se mi zrovna nejhůř, a dokonce jsem se ani nezbudila zimou.
Otevřela jsem oči a hned první co slyším, jsou tlumené bubny... Hned mi bylo jasné co se děje! Sešla jsem dolů do kuchyně a Elish už zase cvičila, asi si vzala tu mojí radu včera k večeru k srdci.
Udělala jsem cornflakesi, ale nebyly tak špatný... Nasypala jsem k tomu nějaký sušený ovoce, ať to má taky chuť a zavolala jsem Elish.
Doběhla jako střela a ještě rychleji se do toho pustila. " Hele El, jak dlouho už tu cvičíš?" " No, asi hodinu, proč? Zbudila jsem tě? To se omlouvám!" řekla Elish a znovu se pustila do cornflakesů. " Né, neboj nezbudila. Já jenom, že jak sem se tady na tebe chvíli dívala, tak jako dost dobrý!" " díky, snažím se!" usmála se a já už jí nechala konečně najíst. Už začalo svítat a my jsme pořád do sebe rvali cereálie. Jak vtipné. Jakmile slunko vysvitlo úplně, zastavil před naším domem autobus (máme tam totiž zastávku) a El už musela do školy. " Díky mamko, bylo to dobrý!" řekla El a rozběhla se z batohem na zádech do autobusu. " Že mamko! To by mi ještě tak scházelo!" usmála jsem se a uklidila nádobý do mičky.
Vyběhla jsem ven, se trošku provětrat, ale jen před náš dům. Můj pohled sklouzl na noviny u poštovní schránky. Sebrala jsem je a sedla si na lavičku u domku. Otevřela jsem je a z poloviny mi vypadl malí papírek, kdy bylo napsáno " Partneři hledají podnájem, budeme klidně pomáhat, nemáme zvíře" a pod článkem bylo číslo. " Proč né, máme tady volnou místnost, akorát by se ten pult musel dát do garáže..."